Od jedné čtenářky jsem se nedávno „náhodou“ dozvěděla o existenci histaminové intolerance. Když jsem potom k tématu hledala informace, ve vyhledávači drtivá většina linků odkazovala na stránky „histaminová kašulka“. Stránky se velmi komplexně zabývají problematikou histaminové intolerance a díky nim jsem objevila hodně překvapivých souvislostí a odpovědí na své otázky ve vztahu k přetrvávajícím obtížím po nasazení bezlepkové diety. Dovolila jsem si tedy požádat autorku těchto stránek o přiblížení HIT, tedy histaminové intolerance.
Řekla byste ve zkratce našim čtenářům, co je to histaminová intolerance, jak se pozná a jak se diagnostikuje?
Histaminová intolerance (dříve označována jako histaminóza, dnes spíše syndrom histaminové intolerance) vzniká na základě nerovnováhy v metabolismu histaminu v těle. Histamin v těle vzniká a je skladován ve specifických buňkách, jelikož jej využíváme pro mnoho důležitých procesů. Když však dojde k nerovnováze produkce/příjmu histaminu s jeho odbouráváním, můžeme při jeho vyšší hladině pociťovat problémy. Typickým příkladem jsou alergie, kde právě velké množství uvolněného histaminu vyvolává alergické symptomy. Nejčastějším případem je nedostatečná funkce jednoho z enzymů podílejících se na odbourávání histaminu - diaminoxidázy (DAO) či N-histaminmethyltransferázy (HNMT). Ta může nastat jednak jako následek mnoha dalších nemocí (včetně celiakie a laktózové intolerance), ale aktivita enzymu také přirozeně klesá s věkem. Mezi nejčastější příznaky patří zažívací potíže, kožní problémy jako jsou svědivé kopřivky, ucpaný nos, migrény, tachykardie a otoky (více si můžete přečíst zde: https://histaminovakasulka.com/histaminova-intolerance-hit/priznaky-hit/). Bohužel v ČR nemáme zavedený postup pro správnou metodiku diagnostiky, správné by bylo vycházet z anamnézy, koncentrace a aktivity DAO v krvi, hladiny histaminu v plazmě, methylhistaminu v moči a kladné reakce na hypoalergenní dietu (do 14 dnů). Jelikož nám většina metod chybí, pacienti jsou diagnostikováni s HIT pouze po testu na koncentraci DAO. Alfa a omega této diagnózy by mělo být vyloučení všech dalších nemocí, které mohou vést k podobným symptomům.
Jaké jsou způsoby její léčby?
Způsob léčby HIT se odvíjí především od její primární příčiny. Na prvním místě je změna jídelníčku (i vzhledem k tomu, že je HIT často spojená s poškozenou střevní integritou, je tento bod nutný). Při přechodu na nízkohistaminovou dietu by mělo dojít během pár týdnů k odstranění symptomů. Lékař může doporučit či předepsat podpůrnou léčbu antihistaminiky či preparátem s obsahem enzymu diaminoxidázy, ale oba přípravky by v případě klasické HIT měly být pouze berličky pro případ nouze (v případě potlačování a přebíjení symptomů léky člověk není schopný rozpoznat, které potraviny mu vlastně dělají zle).
Jaké hlavní stravovací zásady by měli lidé s HIT dodržovat?
Čerstvost a kvalita potravin. To je základ diety s omezeným množstvím histaminu, který vzniká v potravinách následkem mikrobiální činnosti. Např. v potravinářském průmyslu je hladina histaminu měřena k určení čerstvosti potravin a jejich možné kontaminace. Jsou zakázané polotovary, hotovky, konzervy, většina „Éček“ (uvolňují histamin z vlastních zásob přímo v těle) a vše, kde člověk nemůže kontrolovat zdroj a kvalitu surovin. Bohužel na internetu koluje spousta špatných informací ohledně jednotlivých potravin, zatím nejpřesnější se jeví seznam potravin ze švýcarských stránek https://www.histaminintoleranz.ch/.
Jak přísné je dodržování těchto zásad a co je případně následkem jejich porušení?
Převážná část pacientů má HIT přidruženou k jiným intolerancím a nemocem, proto je i velmi těžké odlišit a předem odhadnout reakce na určité potraviny, které spadají do seznamu nízkohistaminových potravin. Také závisí, jak dlouho člověk dietu dodržuje, stabilizační fáze by měla být velmi přísná a v testovací fázi si člověk oťuká, co vše může a nemůže. A pak už zkouší na sobě. Někdo může po určité době sníst klidně půl čokolády bez následků, někomu se dělá zle jen z její vůně. Následky porušení tedy mohou být od plného spektra symptomů (především u kombinovaných a kontaminovaných jídel) až po naprosto žádné. I tak by měl mít pacient stále na paměti, že z nějakého důvodu už k HIT jednou došlo a že určitá citlivost mu zůstává i přes dobré krevní výsledky.
Součástí stravovacích zásad pro HIT je podle Vás (nebo možná i podle dalších autorů) i dodržování bezlepkové diety - mohla byste říci, proč?
Problémy spojené s lepkem jsou v lékařské i vědecké komunitě čím dál častěji diskutovány, nemusí se jednat pouze o celiakii, bavíme se o jeho roli v autoimunitních i zánětlivých chorobách. Lepek a pak hlavně samotná pšenice mají určitý prozánětlivý potenciál a slova zánět a histamin jdou tak trochu ruku v ruce. I na seznamu nízkohistaminových potravin figuruje pšenice i lepek s otazníkem, jelikož mají zřejmě liberační účinky - uvolňují histamin z žírných buněk (přičemž bílá mouka je na seznamu jako nevhodná). Pokud by měl někdo zájem, může si o tomto kontroverzním tématu přečíst více zde: https://histaminovakasulka.com/2014/04/28/jist-ci-nejist-lepek-a-psenice-z-pohledu-zdraveho-a-nemocneho/.
Populární dieta RAW, založená na syrové stravě, je známá svými pozitivními účinky na imunitní systém; využívá ji nějak i HIT dieta a jak do ní zapadá?
RAW, Paleo, SCD, protizánětlivá dieta a další mají jedno společné - soustředit se na kvalitní potraviny ve své původní formě, tyto výživové směry zakazují konzervované či uměle dochucované či dobarvované potraviny, polotovary či nekvalitní suroviny. A jelikož zelenina, ovoce, oříšky obsahují často látky, které působí proti uvolňování histaminu v těle (protialergicky) a protizánětlivě, mají v jídelníčku histaminika nepřekonatelnou roli. Na základě těchto skutečností doporučuji pacientům, aby alespoň 50% jejich stravy bylo v RAW podobě, ale opět to zase závisí na jejich dalších nemocech a potížích. Když má někdo fruktózovou malabsorbci, salicylátovou intoleranci či zkřížené alergie, může mu špatně zvolená strava naopak přitížit, ať má protizánětlivý potenciál nebo ne.
Pokud by byla pravda, že za každým myslitelným onemocněním stojí zánět (viz například kniha Moučný mozek), dalo by se říci, že HIT dieta, která prioritně působí proti zánětu, je univerzální v určitém stádiu každé nemoci?
Myslím, že rozumně volená HIT dieta by automaticky měla být doporučena pacientům s alergiiemi, zánětlivými nemocemi střev a opravdu všude tam, kde hrozí větší množství uvolňovaného histaminu. Ale profitovat z ní bude každý, jelikož žijeme stále hektičtější životy, saháme po stále méně kvalitním jídle a dýcháme to, co dýcháme. Taková zátěž se může pozvolna projevit, zvláště když tělo nedostává dostatek živin pro boj. Mírné chronické záněty se nemusí vůbec klinicky projevit a mohou pak vyvrcholit právě v podobě HIT. A je pravda, že každý - nejen nemocný - člověk by měl přijímat kvalitní stravu, která má být naším palivem, ne pouhým plnidlem.
Jaká hlavní omezení podle Vás vyplývají z dodržování HIT diety?
Asi každý pacient si posteskne na časovou náročnost této nemoci. Musíte totiž začít o svém jídle více přemýšlet, plánovat a také vařit. Je to vlastně tak trochu návrat do minulosti, kdy to byl standard. Zvykli jsme si, že se o nás někdo postará, že v jednom obchoďáku nakoupíme vše, někdo za nás přes den uvaří a my to sníme v rychlosti, téměř za pochodu. Bohužel, nárůst nemocí ukazuje, že to není ideální způsob života. Určitou nevýhodou HIT je sociální izolovanost, alespoň na začátku diety, jelikož sedět celý večer u sklenice vody spoustu lidí nebaví. Většinou si prostě nemůžete jen tak něco koupit na ulici, což na druhou stranu činí tuto dietu ještě přínosnější - chrání nás před nevhodným jídlem.
Při bezlepkové dietě musíme vyloučit lepek. Dá se to podobně generalizovat u nízkohistaminové diety, tedy vyloučit potraviny obsahující histamin?
Takové rovnítko zde není, jelikož např. kakao neobsahuje histamin, a musí se pečlivě překládat konkrétní reakce při eliminační dietě. To vytváří prostor pro nepodložené úvahy a „křivdy“ vůči některým potravinám, kterými se internet jen hemží.
Takovým prvním vodítkem pro pacienty i lékaře je opakující se reakce na víno, pivo, kysané výrobky jako je třeba kysané zelí, vyzrálé sýry, nečerstvé ryby a konzervované výrobky obecně, rajčata, zralý špenát, lilek, avokádo, případně jejich kombinace s čokoládou, jahodami či citrusovými plody.
Dá se říci, jak dlouhou dobu musí člověk dodržovat tuto dietu, aby se mu ulevilo? Dá se třeba po určitém čase přejít na mírnější verzi této diety?
Podle nejkvalifikovanšjích lékařů z oboru HIT musí minimálně polovina symptomů ustoupit po 14-ti denní nízkohistaminové/hypoalergenní dietě (jeden z diagnostických kroků HIT). Pokud tomu tak není, je potřeba pátrat po dalších nemocech. Většina lidí pak potřebuje několik týdnů na základní stabilizaci, než začne přidávat další potraviny. V tuto dobu by měla přijít úleva, kterou si pak člověk vhodným jídelníčkem udržuje. I když dojde ke snížení histaminu v těle, větší část pacientů se musí mít stále na pozoru, jaké potraviny si vybírá, ale jídelníček se jim postupně rozšiřuje. Lidé by si měli dát pozor na dlouhodobě velmi osekanou dietu z toho důvodu, že tělo nedostává živiny, a sami si tak vyvolají další symptomy. Je to trochu začarovaný kruh, ale musíme si uvědomit, že tělo k léčbě potřebuje živiny, které si po měsíční dietě složené jen z rýže prostě nemá kde vzít.
Jak byste si představovala ideální denní HIT jídelníček?
Má představa ideáního HIT jídelníčku se asi liší od jídelníčku většiny lidí, jelikož spousta z nich není schopna nebo z nějakého důvodu není ochotna odstoupit od zažitých zvyklostí. Nemyslím si, že je potřeba snídat pečivo a něco si někam mazat, že je potřeba jíst tolik a tolik v určitou dobu. Podstatné je, aby každé jídlo bylo výživné i z pohledu mikronutrientů a nesklouzli jsme k tomu, abychom se jenom sytili. Z mého pohledu je ideální zařadit pravidelně velké zelené smoothie, spoustu čerstvé a vařené zeleniny, kvalitní tuky, luštěniny (vařené tak, aby neobsahovaly histamin) a např. trochu živočišného proteinu. Díky internetu dnes máme k dispozici programy jako https://cronometer.com, který vám spočítá nejen hlavní živiny, ale i příjem minerálů a vitamínů.
Je něco, co byste vzkázala čtenářům prirozenebezlepku.cz?
Asi hlavní zpráva ode mne by byla, aby lidé více přemýšleli o tom, co jí. Nenechme si vnutit, že na kvalitě nezáleží či že zdravá strava není dobrá a je drahá. Pravda je taková, že kvalitních potravin spotřebujete mnohem méně, protože tělo si vezme vše potřebné a nebude vás nutit k dalším chodům. Po jídle by se člověk měl cítit svěže a nabitý energií. Což souvisí s druhým vzkazem - vnímejte své tělo. Často volá o pomoc a ukazuje nám, co nám dělá špatně. Ignorací takových signálů se pak dopracujeme k vážnějším nemocem.
Moc děkuji, že jste si udělala čas na zodpovězení našich otázek. Vzhledem k tomu, že se neúnavně „pídíte“ po dalších, nových informacích v souvislosti s histaminovou intolerancí, doufám, že se můžeme těšit na pokračování našeho rozhovoru. I.
Moc děkuji i za šíření informací o HIT, je to komplikované téma a čím více budou lidé vědět, tím více budeme tlačit i na lékaře, aby si vše potřebné dostudovali:)). K.
